Trek kolem Manaslu – den 10.

Dharamshala – Larke Pass – Bimthang (4460 – 5106 – 3590 m.n.m.)

Zase jsem se moc nevyspala. Kašlala jsem tak, že jsem si na chvíli v noci musela sednout, abych ten kašel trochu uklidnila. Bylo mi upřímně líto všech, kteří spali za tenkými plechovými stěnami a snažili se pořádně odpočinout před výstupem do Larke Pass.

Jak jsem mizerně spala, nebylo mi ani líto vylézt ze spacáku už před třetí. Zdaleka jsem nebyla sama. Za zamrzlým oknem už pobíhala světýlka čelovek. Rozsvítili jsme ty svoje a dali se do baleni. Když jsme v pul 4 přišli na snídani, jídelna bzučela jak úl.

Po snídani se ukázalo, že ve 4 vycházejí více méně všichni. Na svahu nad Dharamshalou se vytvořil kontinuální světelný had. Bylo to jako stát frontu na banány. Naštěstí, fronta se po první hodině rozthala a člověk získal trochu víc prostoru. Když už mu nikdo nedýchal za krk, mohl se i na chvíli zastavit a žasnout nad krásou noční oblohy. Byla tak temná a hvězdy na ní tak jasné…

Velmi jsem ale uvítala rozednění. Byla mi zima, mrzly mi ruce a tak už jsem slunce tahala nad obzor za pačesy. To bylo radosti, když světelná lavina postupně z úbočí kopců doklouzala až k nám!

Na Larke Pass jsme se dostali krátce po 8 hodině. Musím přiznat, že se mi tam moc nelíbilo. Spoustu lidí, hrozný humbuk. Navíc ani sedlo nebylo takové, jak jsem si ho představovala. Že po ostrém výstupu uvidíte nové krásné výhledy na druhé straně. Tady to byla spíš taková náhorní plošina. A uprostřed cedule, že už jste jako „tam“.

Po výstupu nás čekal asi pětihodinový sestup (včetně oběda) dolů až do jakéhosi ubytovacího centra jménem Bimthang, Kdysi tu prý bývala jačí farma, ta zanikla a vyrostla tu řada ubytoven právě pro turisty putující kolem Manaslu. Je to tu celé takové studené, prefabrikované. Nic z kouzla vesnic, které jsme potkávali cestou Ale poprvé za celou dobu jsme si tu dali teplou sprchu. A jako jooo, bylo to blaho.