Bye bye Kos
Všechno jednou končí, tak už to v životě chodí. A tak teď končí i moje letní „kosí“ dobrodružství. Byl to krásný čas. Intenzivně prožité čtyři měsíce, které už mi nikdy nikdo neodpáře.
Řidičem na Kosu
Řídit na ostrově Kos je jako hrát počítačovou hru. Takovou tu, kterou procházíte, do cesty vám neustále přicházejí různé nástrahy, překážky, vyskakují příšery…
Na šváby jsme krátký aneb, jak jsme málem udělali zlomový objev
V Řecku za mnou chodí na návštěvu nezvaní hosté. Švábi! Nevím proč tomu tak je, ale tihle brouci se mi na rozdíl od mnohých jiných hluboce hnusí a tak jsem hledala způsoby, jak se jich zbavit. A téměř jsem na to přišla.
Moje „kosí“ místo, moje Sandy Beach
Mám už na Kosu své oblíbené místo. Takový svůj „kout“, zašívárnu, rozjímárnu, místečko, kde je mi dobře a o kterém říkám, že je moje i když samozřejmě moje není a ve skutečnosti se o něj každodenně dělím s mnoha dalšími lidmi. Podělím se o něj i s vámi.
Život na letišti
Když jsem přijala práci letištní koordinátorky na Kosu, stala se ze mě profesionální „vítačka“ a „loučička“.
Huráá na Kos
Je to jen chvíle, co jsem se pohupovala na expediční lodi jménem Boomerang po Baltu a už jsem zase uprostřed modravých vod Egejského moře. Právě teď jsem na řeckém ostrově Kos, kde strávím příští čtyři měsíce.